GTranslate

Czech Danish Dutch English French German Hindi Icelandic Italian Japanese Portuguese Russian Spanish

Akční nabídka

Josef "Pepíno...

Josef Pepíno Balek, No nekecej

příběh třetí

 

 

Schwarzwald

 V nedávné minulosti se mi stal německý Schwarzwald na pár let druhým domovem. Hodně mi připomínal naší Šumavu, okolí Kvildy, Sušice, Modravy. Dá se tudíž předpokládat, že z rukávu vytáhnu nějaký trumf k zasmání, a tož tady je to! Další víkendová úchylka v podobě výletu s německým kolegou Bernhardem se přiblížila. Vyrazili jsme směr Švýcarsko na vodopády na Rýně u  Schaffhausenu.  Cesta je velmi klikatá, samá zatáčka a Mercedes se vykrucuje jako o život. Hned za Schrambergem se dostáváme do kopců směrem na Hornberg a všude se pasou v kopcích krávy, podobně jako u nás.  Moji dva čeští kolegové z práce sedí na zadních sedačkách a  sledují krajinu. Netrvalo dlouho a Karel se zeptal: „To zajímavej pohled dívat se na ty krávy, který se pasou v těch strmejch kopcích, že se vůbec udrží“.  Bleskem mě chytla myšlenka a nápad a tak jsem spustil přednášku.  „Ty to nevíš? Tak to seš tu asi jedinej! Tady ve Schwarzwaldu mají jako jediní na světě speciálně šlechtěný krávy, který mají na jedné straně kratší nohy a tudíž i v kopci stojí rovně. Se podívej, vždyť je to i jasně vidět! Se divím, že sis toho nevšimnul už dřív!“ „Fakt jo? No to sem opravdu do dneška nevěděl. To musím říct doma! Blbý na tom je akorát to, že musí chodit pořád okolo kopce jedním směrem, ale jsou na to zvyklý.“

14

 Zadržoval jsem smích stejně jako Radek, co seděl vedle Karla. Překládám Bernhardovi jenž řídil, co jsem právě vymyslel a  ten začal mít problém s řízením. Ještě, že je to tu samá zatáčka, na rovině by to nedal. Tímto jsme to přešli a jeli dále.  Bernhard nás upozorňuje na přicházející další zatáčky. „Vorsicht, jetzt kommt Paar Kurve!“ Karel bleskově zpozorněl a kouká z auta na cestu. Za chvíli odsekl: „to je keců“, říká, „že tu budou nějaký kurvy a viděl jsem leda tak suchý borovice.“ „Ty vole, on nás upozorňoval na to, že přijdou zatáčky, a že se máš držet, ty blbe.“ Nastalo na chvíli ticho, Karel si to musel přebrat v hlavě, bylo to moc informací najednou.  Přiblížila se švýcarská hranice, kde by je asi míň překvapil Kašpar, Melichar, Baltazar na rogalu, než naše mezinárodní parta. Sice také samý kašpar ale to se jim nezdálo.  V Mercedesu seděli tři Češi a jeden Němec, už na pohled podezřelá osádka.  Bernhard stahuje okénko a celník se ptá jestli rozumíme německy a vezeme nějaká eura. „Pokud máte u sebe víc jak 30,000 euro a nehlásili jste to tak máte problém!“ Překládám to klukům a ze zadních sedaček se ozývá hlasitý smích. „Takovýhle prachy jsem pohromadě nikdy neviděl“, slyším ze zadní sedačky od Karla.  „Zajeďte si na stranu.“ Bernhard znervózněl a hned upozornil, že auto je jeho ženy, a on si ho jen vypůjčil.  Chodím s celníkem při kontrole, když svítil pod sedačku, říkám mu: „pokud něco najdete, jedeme na půl“.  Bernard mě odtáhl za rukáv s tím ať držím hubu, nebo nás tu zavřou. Zklidnil jsem se. OK, po chvíli nás celník pouští a všichni si oddechli.  Za chvilku jsme v městečku Stein am Rhein a hned vedle parkoviště si na pěší zóně dávám na uklidnění jedno pivo na ex.  Když přinesli druhý, říkám si, že je dost blbý, když si to musíme platit sami a ne firma. Karla polil pot, když viděl cenu a chvíli to vypadalo, že pivo do půllitru nepozorovaně vrátí, nechali jsme ho trochu se potrápit. Byl držgrešle a nikdy nepustil ani cent.  Za chvíli ho Bernhard uklidnil, že to platí firma a Karel změnil svou zelenou barvu na červenou hicem.  Nasedli jsme do auta a popojeli do Schaffhausenu k vodopádům. Dáváme si další pivo, Karel je již ve střehu a opatrnější.

15

 

 Obcházíme dokola celé vodopády a nacházíme místo, kde se dá i smočit noha. Sundal jsem si ponožky a dávám je do kapsy kraťasů. Karel si na památku nabírá pár hrstiček malých krásných oblázků, tedy množství, které se přesně vejde zdarma do kapes. Za chvíli jsme u auta a vyrážíme směr Singen u Bodamského jezera v Německu. Staví nás celník na další celnici a příběh jako přes kopírák. S penězi jsme si to již vyjasnili a odpovídáme, že nic nevezeme.  „Auto na stranu“. To už tu dlouho nebylo, říkám si. Přivezli vozík na vykládání kapes. Karel se naštval a mrská obsah kapes na stůl před celníkem. Oblázky zaplnily půlku silnice a celník uskakuje a nechápavě kroutí hlavou. Karel říká: „no když všechno tak všechno“.  Sedám si na schůdky na celnici a jdu si nasadit ponožky co jsem si u vodopádů sundal. Sahám si do kapsy kraťasů.  Asi během vteřiny na mě míří celnice bouchačkou, no vyděsila mě. Bernhard se mi směje, že mě málem odpráskla kvůli ponožkám. „Sis je nedávno měnil tak co se jí nelíbilo?“ říká Radek.  Celnice se jen nechápavě dívá, jak si nasazuji ponožky a sedám si zpět na schodiště. Sundala si čepici a otírá pot z čela. Má toho asi dost, nedivím se jí. Říká si, že takový exoty tu dlouho neměli.  Vzdali to a pouští nás do Německa. Vjíždíme do Singenu a zastavíme v řecké restauraci. Karel je opět ve střehu, jestli nebude muset pustit žilou. Bernhard ho opět uklidňuje. Dáváme si večeři a v hlavě se mi promítá celý den. Tolik úchylností zažít v jeden den je snad nemožné. Bohužel je, a dlouho na to nezapomenu. Cesta zpět už v pohodě. Usínám pln dojmů. Ráno v práci za mnou po pár hodinách přišel Ital co zaučuje Karla a říká: „co je to Karel za debila“? Mele mi tu nějaký kraviny o šlechtěnejch schwarwaldskejch krávách s kratšíma nohama na jedný straně. Je úplně blbej, to snad ani nikdo nemůže vymyslet!“ Jenom jsem zamával ramenama a dělám, jakoby nic.  Mám obavy, že tu Karla nebudou mít asi moc v lásce a my Češi tu budeme dlouho za blbce!  Dopoledne mi volal z Čech náš ředitel a říká, že slyšel, že se z  nás málem stali Švýcaři a že nám nabízeli občanství!  No můžu mu na to normálně odpovědět? Nemůžu!

Náhodný výběr příspěvků na tomto webu